Zákony týkající se LT

Zákon o ochraně veřejného zdraví je pro nás jeden z nejdůležitějších, protože pro pořádání táborů je nejbližší právní předpis, podle kterého jsme nuceni postupovat.

Definuje, co je to zotavovací akce a jaké má základní náležitosti po organizační, hygienické, stravovací a ubytovací stránce.

Ustanovení, která se nás přímo dotýkají:

• § 8 – definuje co je zotavovací akce, stanovuje základní povinnosti pořádající osoby, požadavky na prostory a ukládá povinnost hlásit tyto akce měsíc dopředu na hygienické stanice a náležitosti tohoto hlášení (zotavovací akcí je organizovaný pobyt 30 a více dětí ve věku do 15 let na dobu delší než 5 dnů);
• § 9 – definuje podmínky účasti dětí na zotavovacích akcí /táborech/ (lékařské posudky, bezinfekčnost);
• § 10 – stanovuje podmínky účasti pro vedoucí a další osoby, které akci zabezpečují (lékařský posudek, osoby činné při stravování musí mít příslušné znalosti);
• § 11 – určuje podmínky pořadatele pro pořádání zotavovací akce (zajištění zdravotní péče a hygienických podmínek zdravotníky, vybavení lékárničky, povinná dokumentace, informování zákonných osob, povinnost proškolit vedoucí a instruktory);
• § 12 – stanovuje, že i když nenaplňujete rámec zotavovací akce podle § 8 a tudíž není potřeba ji hlásit na hygienu, tak musíte zajistit hygienicky nezávadný stav zařízení, zásobování akce pitnou vodou a účast zdravotníka. Když na akci vaříte, tak daná osoba musí mít příslušné vědomosti;
• § 19 – nařizuje všem osobám, které se podílejí na zpracování potravin (neboli přípravě „stravy“), což se považuje za činnosti epidemiologicky závažné, aby měly znalosti nutné k ochraně veřejného zdraví (tento paragraf se především vztahuje na kuchaře nebo vedoucí, kteří aktivně připravují jídlo na táborech; rozsah znalostí stanovuje především vyhláška 137/2004 Sb – tzv. hygienické minimum; přezkoušení může na místě provést kontrola z hygieny).

Důležité je znát i prováděcí vyhlášky: 106/2001 Sb. a 137/2004 Sb., které doplňují povinnosti pro pořadatele.

Zákon o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon)

Vodní zákon se nás bude především dotýkat, pokud využíváte nebo „manipulujete“ s povrchovými nebo podzemními vodami, zasahujete do vodních koryt a staveb a pokud vytváříte a vypouštíte odpadní vody (např. z kuchyně).

Vodoprávní úřad je orgánem státní moci, který vykonává hlavní kontrolní funkci dle tohoto zákona a ke kterému je potřeba případně směřovat žádosti o povolení s využíváním vod.

Ustanovení, která se nás mohou nejčastěji dotýkat:

• Je potřeba manipulovat s vodami vždy tak, aby nedošlo k jejich znečištění.
• Bez povolení můžete čerpat povrchovou vodu jen bez použití technického zařízení (§6).
• Povolení je potřeba k odběru podzemních vod. U povrchových při použití technického zařízení (§8).
• Povolení je třeba pokud vypouštíte znečištěné vody do povrchových nebo podzemních vod (§8), pokud se na vás nevztahuje následující výjimka:
  • k vypouštění odpadních vod vznikajících při přípravě jídel, osobní hygieně nebo jako produkt lidského metabolismu při provozu tábora, který je zotavovací akcí nebo jinou podobnou akcí pro děti podle jiného právního předpisu, pokud

1. 1. 1. počet účastníků ve věku do 15 let nepřesahuje 60,
      2. ubytování účastníků je zajištěno výhradně ve stanech a
      3. jsou provedena opatření k zamezení ohrožení jakosti povrchových a podzemních vod.

• Potencionálně problémová by mohla být bez povolení chápána činnost, pokud výrazně zasahujete do koryt potoků a řek a například z nich „těžíte“ písek, štěrk, valouny a bahno (§14), nebo na nich provádíte „stavby“(§17).

Lesní zákon se nás bude týkat, pokud váš tábor sousedí s lesem nebo les využíváte k hrám. Každopádně důležité je zjistit si kdo je vlastníkem okolních lesů (pozemků). S těmito majiteli bude potřeba případně i jednat.

Pravidla užívání lesů stanovuje hlava třetí. Týká se jak soukromých osob, tak organizovaných skupin.

• § 19 – Stanovuje obecné právo pohybovat se v lese na vlastní nebezpečí, sbírat lesní plody a na zemi spadlé klestí. Zároveň ukládá povinnosti, jak se v lese chovat a zakazuje jeho poškozování. Dále stanovuje v jakých případech může státní správa zakázat vstup do lesa;

• § 20 – (pro nás důležitý) Vyjmenovává taxativně zákazy některých činností v lese!

a) rušit klid a ticho,

b) provádět terénní úpravy, narušovat půdní kryt, budovat chodníky, stavět oplocení a jiné objekty,

c) vyzvedávat semenáčky a sazenice stromů a keřů lesních dřevin,

d) těžit stromy a keře nebo je poškozovat,

e) sbírat semena lesních dřevin, jmelí a ochmet,

f) sbírat lesní plody způsobem, který poškozuje les,

g) jezdit a stát s motorovými vozidly,

h) vstupovat do míst oplocených nebo označených zákazem vstupu,

i) vstupovat do porostů, kde se provádí těžba, manipulace nebo doprava dříví,

j) mimo lesní cesty a vyznačené trasy jezdit na kole, na koni, na lyžích nebo na saních,

k) kouřit, rozdělávat nebo udržovat otevřené ohně a tábořit mimo vyhrazená místa,

l) odhazovat hořící nebo doutnající předměty,

m) narušovat vodní režim a hrabat stelivo,

n) pást dobytek, umožňovat výběh hospodářským zvířatům a průhon dobytka lesními porosty,

o) znečišťovat les odpady a odpadky.

• Pozor, rozdělávat nebo udržovat otevřené ohně je zakázáno také do vzdálenosti 50 m od okraje lesa!
• § 20 odstavec (4) – nám však zároveň dává možnost některé zákazy „nedodržovat“ a to díky tomu, že si u majitele vyjednáme výjimku. (Vlastník lesa může povolit výjimku ze zákazů uvedených v písm. a) až k). Pokud by touto výjimkou byla porušena práva jiných vlastníků lesů, rozhodne na návrh vlastníka lesa orgán státní správy lesů.)
• § 39 určuje, že na dohlížení dodržování zákazů je stanovena Lesní stráž, která může požadovat předložení osobních dokladů a smlouvy o udělení výjimky. Je také oprávněna udělit pokutu.
• § 53 a § 54 – stanovuje maximální výši pokut za porušení zákazů činností v lese. U fyzických osob je to 5 000 nebo 15 000 Kč; u právnických osob je to 100 000 nebo 1 000 000 Kč.

Zákon o kontrole se nás může na táborech dotknout nepřímo. Stanovuje obecné postupy, povinnosti a práva kontrolujícího – představitelů orgánů státní správy a samosprávných orgánů vůči kontrolovaným, což může být i náš tábor.

Základní pravidlo ale je, že ke kontrole musí být zákonný důvod založený na základě obecně platných předpisů, které se v dané situaci vztahují na kontrolovaný subjekt.

• § 2 Stanovuje základní účel kontrol, a to je zjištění, jestli kontrolovaný dodržuje své povinnosti, které mu ukládají zákony a další předpisy;
• § 4 stanovuje náležitosti, čím se prokazuje kontrolní orgán (písemné pověření nebo průkaz);
• § 5 – § 9 určují samotnou proceduru kontroly a práva i povinnosti kontrolujícího (např. že kontrolující má právo vstupovat do všech prostor, které se týkají kontroly, požadovat prokázání totožnosti, odebírat vzorky, požadovat předložení dokumentů a informací, pořizovat obrazové a zvukové záznamy atd.);
• § 10 určuje práva a povinnosti kontrolovaného (např. namítat podjatost kontrolujícího, seznámit se s obsahem protokolu o kontrole a podávat námitky proti kontrolnímu zjištění; na druhou stranu jsme povinni vytvořit podmínky pro provedení kontroly a poskytovat součinnost);
• § 12 – § 14 stanovují náležitosti protokolu o kontrole, který vyhotovuje kontrolující, možnost podat námitky proti kontrolnímu zjištění a náležitosti těchto námitek (protokol se musí vyhotovit nejpozději do 30 dnů od ukončení kontroly, odůvodněnou námitku lze podat do 15 dnů od doručení protokolu).

Při kontrole je vždy potřeba zachovat chladnou hlavu a nepropadat panice. Jak postupovat a kdo nejčastěji má právo nás kontrolovat najdete na stránce zde.