Republikové finále Melodie zná své vítěze

V sobotu, 22. 3. 2025, se konalo republikové finále sedmikvítkovské Melodie. Nebylo to ale obyčejné finále, ale jubilejní 10. finále Melodie, konající se v Českých Budějovicích v Divadle U Kapličky. Kromě toho se také překonal rekord v počtu vystoupení a účastníků, jelikož vystoupení bylo ohromných 39 a účastníků necelých 90.

Obrazek

Jedním z účastníků, kteří hru na hudební nástroj a zpěv spojili byl například Ondra Stražický (14), který zde byl již potřetí. Stejně jako minule, i letos hrál na ukulele a zpíval. Tentokrát zazpíval „Tam za řekou“ od Terezy Maškové a „Slzy“ od Sofiana Medjmedje a Bena Cristovao. „Moc jsem si to užil. Každé takové vystoupení vnímám jako velkou zkušenost, takže to bylo super!“

Někteří si ale vyberou pouze zpěv, nebo hru na hudební nástroj. Mezi ty, co pouze zpívali, patří například sestry Barbora (17) a Adéla (16) Cabejškové, které zpívaly každá zvlášť, ale na závěr svých vystoupení zazpívaly i duet. Písní, kterou si pro svůj duet vybraly byla píseň „Věřím andělům“. „Duet se nám líbil a prostě nás napadlo, že bychom to chtěli zkusit. Tak jsme to navrhly naší paní učitelce, té se to taky líbilo, tak jsme to udělaly a dopadlo to skvěle.“

A mezi ty, co si vybrali hru na hudební nástroj, patří Antonín Flugr (9), který předvedl svou hru na bicí: „Na bicí hraju asi rok a půl“. Antonín zde navíc vystupoval úplně poprvé. „Letos jsem tady poprvé, ale moc se mi to líbilo. Byl jsem sice nervózní, ale rodina mě podporovala, tak jsem to zvládl“.

A jak už to tak u sedmikvítku bývá, nejsou to jen čeští účastníci, kteří předvádějí porotě svůj talent, ale taktéž slovenští účastníci. Mezi ně patří Simon Bandúr (12), který do Českých Budějovic dorazil až z Považské Bystrice. Simon je zde také poprvé a předvedl jeho hru na klavír: „Mám z toho dneska dobrý pocit, takže snad to dobře dopadne. Ale bylo to lehce stresující. V průběhu hraní se mi trochu rozklepaly prsty, ale stalo se to jen jednou, takže to beru jako úspěch.“

A nesmíme zapomínat ani na kapely, jako je například tříčlenná školní kapela Musical Fever, skládající se z Petra Světlíka (12), Kryštofa Horáka (10) a Patrika Miky (15). Petr hraje na elektrickou kytaru, Kryštof zase na bicí a celé to zakončuje Patrik s baskytarou. Zajímavý je na této kapele hlavně příběh, jak se dali dohromady: „No tak my spolu hrajeme asi 3 měsíce. Dal nás dohromady totiž náš pan učitel, který nás prostě dal do školní kapely, a tak nějak jsme vznikli.“ V kapele zpívají hlavně Petr a Patrik, další zajímavostí ale jsou jejich zkušenosti se zpěvem. Petr se zpěvu věnuje již dva roky, zatímco Patrik, dle jeho slov, pouze tři dny: „Potřebovali jsme druhý zpěv a kluci mi prostě řekli, že budu zpívat já. Takže mě do toho tak trošku donutili no“.

Není to ale pouze o účastnících, ale také o porotě, která všechny vystoupení hodnotí. Letos mezi porotci byl i Gregor Beňadyk (19 let), který porotcuje poprvé, avšak sedmikvítek mu není cizí: „Dříve jsem tady vystupoval, třikrát jsem to dokonce vyhrál a následně zde vystupoval i mimo sedmikvítek, takže by se dalo říct, že je to tady taková moje domovina“. To, že se někdo z roku na rok změní z účastníka na porotce se často nestává. Proto nastává otázka, jaký je v těchto dvou rolích vlastně rozdíl?: „Kdybych měl hodnotit rozdíl mezi účinkujícím a porotcem, tak mám pocit, že pro ty účinkující je to stres na podiu a pro porotce stres v zákulisí. Fakt se rozhoduje a je to náročné, hlavně když je těch soutěžících hodně. Protože každý je dobrý v něčem jiném a teď vy, jakožto porotce máte vybrat, kdo teda vyhraje a kdo ne“. Jak ale Gregor hodnotí jeho první ročník Melodie?: „Všechna vystoupení se mi moc líbila. Všichni do toho dali píli a ochotu a toho já si cením nejvíce. Takže za mě super!“

A závěrečná slova přenecháme organizátorovi Peterovi Padúchovi: „Za těch 10 let jsem viděl už hodně talentů. Dělá mi vždycky radost, když vidím ty děti, jak sem jezdí každý rok a každým tím rokem jsou lepší a lepší. Takže mě to velmi těší. Navíc bylo letos účinkujících snad nejvíce, co jsme tady za těch 10 let měli. A co se týká kvality, tak to bylo úplně super. Častokrát se stává, že se to třeba někomu nepovede, což je pochopitelné, ale letos mám pocit, že jsme to neměli ani jednou. Takže si myslím, že je to letos suverénně nejlepší ročník, který jsme tady měli.“

Vojta Langer

 

9. 4. 2025, Michal Rejzek

 

Fotografie