Republikové finále Sedmikvítku – Divadlo

Mezi tato vystoupení patřily například Miriam (14), Julie (12), Marie (12) a Elizabeth (10) z Dětského domova ve Frýdku‑Místku, které společně s dalšími dětmi předvedly hru Saxána: „Bylo to super a moc jsme si to užily. Párkrát jsme sice něco pokazily, takže jsme musely lehce improvizovat, což přineslo jak radost, tak i stres, ale nakonec jsme to zvládly.“ Je také potřeba říct, že děti na toto vystoupení netrénovaly celý rok, ale pouhé dva týdny, což přineslo mnoho výzev: „Trénovaly jsme na to jen dva týdny, ale zato intenzivně. Možná proto jsme občas zapomněly slova. Ale jak jsme řekly, zvládly jsme to, a to je hlavní!“

O další vystoupení se postaraly Majda (13), Michaela (12), Jana (12), Antonie (13), Andrea (13) a Kristýna (12) ze Základní školy Šindlovy Dvory se svou hrou Rebelky: „Představení bylo o různých princeznách z pohádek, takže tam byla Jasmína, Popelka, Růženka, Bela a tak dále. No a ty princezny chtějí změnit konce svých pohádek a tím i svoje životy. Do jejich života ale přijde Zloducha a snaží se to princeznám překazit, ale nepovede se jí to a nakonec se změní i ona sama.“ Holky podaly na jevišti obrovské výkony, jelikož jejich vystoupení trvalo celých 45 minut, na což se musely pořádně připravit: „Scházíme se každý týden a tuto hru jsme trénovaly od ledna, takže zhruba pět měsíců.“ A samozřejmě nesmí chybět odpověď na základní otázku, jak si to užily: „Jako… mohlo to být lepší, mohly jsme to zahrát líp, ale… I přes to všechno si myslíme, že se nám to povedlo. Jsme s tím spokojené. Vždycky to může být lepší, ale také horší. Takže ve finále super.“

V jednom z posledních vystoupení se diváci přesunuli do období 14. století s divadelní hrou Pět žen Karla IV., o kterou se postarali Vojtěch (15), Eliška (14), Nela (15) a mnoho dalších dětí ze Střediska volného času Radovánek. „Tato veselohra, kterou jsme dnes hráli, pojednává — nečekaně podle názvu — o Karlu IV. a o jeho trápení s jeho ženami, přičemž tou pátou ženou v jeho životě je jeho matka. Takže je to takový průchod jeho životem od začátku do konce.“ Ani toto vystoupení nebylo krátké — mělo stopáž 40 minut, což je velmi náročné jak fyzicky, tak psychicky, a často může přijít i tréma: „Trému jsme měli převážně před vystoupením. Tím, že je celá hra zasazená do různých lokací, jsme je museli mít nachystané, což přinášelo trochu stres, ale zvládlo se to. Samotné vystoupení už je potom v pohodě. Občas se teda stane, že se někdo přeřekne, což samozřejmě není příjemné, ale stává se to a člověk s tím pak musí pracovat.“

Výsledková listina ke stažení zde, fotografie najdete na Zoneramě.

Vojta Langer